Javorná

je místní část obce Čachrov, v okrese Klatovy. Nachází se 10 km severovýchodně od Železné Rudy, nad údolím říčky Ostružná, v nadmořské výšce 842 m. Dřívější jméno Zejbiš (z německého Seewiesen / Sejwies). Osada leží na rozhraní CHKO Šumava a Přírodního parku Kochánov.

Historie

Současný název Javorná pochází teprve z roku 1953 podle blízké hory Javorná, zvané též Ahornberg (1089 m). Hora byla původně porostlá javory, než je vykáceli skláři pro potřebu hutí.

Už od 16. století se obci i okolí říkalo Zejbiš - Seewiesen, což lze přeložit jako jezerní louky. Tento název je vzpomínkou na doby, kdy místa byla pralesní pustinou s rozsáhlými močály s kolísavou hladinou vody, což budilo zřejmě dojem mělkých jezírek zarůstajících travinami či rašeliníkem.

Původní osada náležela ke Královskému hvozdu, byly zde četné svobodnické dvory a pocházela odtud většina králováckých vrchních rychtářů.

Na území zejbišské královácké rychty vzniklo několik sklářských hutí, z nichž nejstarší na Novém Světě, později zvaném Onen Svět, založil roku 1494 sklář Mertl z Mochova.

Preisslerova huť pracovala na místě pozdějšího Eisnerova dvora a vznikaly zde pateříky skleněné barevné korálky pro růžence a také tabulové sklo. Působily zde sklářské rodiny Preisslerů a Eisnerů.

Vybudování skelných hutí v místech dnešní Pateříkové hutě, Starého a Nového Brunstu předcházelo ve druhé polovině 16. století vypalování lesa kvůli získání popela k výrobě potaše - důležité sklářské přísady. Podle toho byla celá tato oblast pojmenována Brunst, což německy znamená požár. Působili tam Eisnerové, Hagenbrädlové, Adlerové, Abeleové, Ascherlové.

Bohatou historii měla také Bockbastlova huť přejmenovaná později na Gerlovu Huť v Gerlovském údolí. Jeden z majitelů hutě, huťmistr a v letech 1712 a 1715 vrchní rychtář Královského hvozdu, Jan Filip Gerl, spolu s Ondřejem Poschingerem, Janem Eisnerem a Jiřím Gerlem založil v roce 1698 v Zejbiši kapli sv. Anny, rozšířenou později do podoby dnešního kostela.

V roce 1910 čítala obec Javorná s přilehlými samotami  122 domů a 1131 obyvatel.

V roce 2011 bylo v Javorné 68 domů a 144 obyvatel. Javorná je rekreačním střediskem s lyžařským areálem. Restaurace se nachází v Penzionu u Silnice.

Kostel svaté Anny

K původní kapli z roku 1698 přistavěl v letech 1718-1721 stavitel italského původu Marc Antonio Gilmetti kostelní loď a průčelí s dvěmi věžemi. Tento italský stavitel stál i za přestavbou čachrovského kostela sv. Václava a řadou dalších významných staveb v regionu.

Výstavba kostela v Javorné (Zejbiši, německy Seewiesen) měla své donátory. Vedle domácího hraběcího rodu Krakovských z Kolovrat poskytla významné finanční dary rodina pražského advokáta Prokopa Čermáka, která se do míst uchýlila v roce 1713, když v Praze řádila morová epidemie.

V průčelí kostela se tyčí dvě cibulovité věže pokryté šindelem.

V poměrně jednotném a vkusném zařízení kostela převážně z poloviny 18. století vyniká rozměrný oltářní obraz Kristova křtu, patrně práce z dílny Petra Brandla.

Obrazy sv. Anny a Nejsvětější Trojice byly namalovány roku 1870 malířem Wilhelmem Stoibreim z bavorského Regenu.

V kostele byly původně umístěny i lustry ze zdejších sklářských hutí. Tuto připomínku sklářství a skelných hutí v okolí Javorné v kostele již nenajdeme. V kostele jsou však pochováni členové významných sklářských rodin, někteří z nichž mají na stěnách v kostela úmrtní desky. Najdeme zde náhrobní kameny sklářských rodin Gerlů, Hagenbrädlů a Adlerů z 18. a 19. století.

Unikátem je také sklářský boží hrob v podvěží vybudovaný na principu divadelních kulis zhotovených z prken. Celek dotvářejí desítky barevných skleněných baněk, původně snad naplněných vodou, za nimiž pro žádoucí světelný efekt hořely svíčky.

Před kostelem stojí 300 let stará lípa malolistá.

Prostředí dotváří na hranolovém soklu stojící socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Datována je rokem 1723.